| Otázka: |
Je možné použití nejlevnějších komponentů do zateplovacích systémů od různých výrobců? |
| Odpověď: |
Každý zateplovací systém má vyvíjené a odzkoušené optimální spolupůsobení všech svých složek. Uvedenou neregulérní kombinací získáme jakousi imitaci, která nemá však vlastnosti odzkoušené a tudíž ani výrobcem garantované. Nejrizikovější je zde životnost takto získaných „ systémů “ a jejich stálobarevnost. Nízká investice zaplacená kratší životností pak jistě není nejlevnějším řešením. |
| |
|
| |
|
| Otázka: |
Je pravda, že pěnový polystyren v konstrukcích po čase mizí? |
| Odpověď: |
Tato pověra vznikla v době počátků užívání tohoto izolačního materiálu jako důsledek prohřešků vůči jeho užitným vlastnostem. Pěnový polystyren neodolává teplotám trvale nad 70°C ani působení organických rozpouštědel. Proto použití pěnového polystyrenu pod tmavé opakní sklo v prvních typech meziokenních vložek, stejně jako lepení hydroizolací na tento materiál hmotami s organickými rozpouštědly měla za následek již zmíněné „ mizení “ pěnového polystyrenu. Platí tedy zásada – chováme-li se k pěnovému polystyrenu slušně, je jeho životnost srovnatelná s životností ostatních materiálů stavby. V současné době době používaný pěnový polystyren má odlišné vlastnosti, než dříve běžný „ obalový “, má vyšší tepelnou odolnost, je pevnější, tvarově stabilizovaný a je samozhášivý. |
| |
|
| |
|
| Otázka: |
Jaká je tzv. tepelná pohoda v objektu po dodatečném zateplení? |
| Odpověď: |
V zimním období se zateplením zlepší tepelná pohoda v místnostech bytů snížením rozdílu mezi povrchovou teplotou stěn a teplotou a vzduchu. V letním období vnější zateplení přispívá ke snížení přehřívání domu. Kromě zvýšení komfortu bydlení se tím zlepšují hygienické podmínky pro odpočinkové i pracovní činnosti uživatelů bytů. |
| |
|
| |
|
| Otázka: |
Nezvyšuje se zateplením domu riziko kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce? |
| Odpověď: |
Při vnějším zateplení je skutečnost právě opačná, kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce se výrazně snižuje nebo se zcela odstraní. Teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn se zvyšuje. Objektivně je tedy snižováno riziko kondenzace vodní páry a vznik plísní. Pokud při vnějším zateplení dojde přece jen ke vzniku plísní, pak je to navzdory příznivému působení vnějšího zateplení v důsledku jiných zhoršených podmínek, obvykle díky většímu utěsnění spár oken a dveří, nebo při nesprávném návrhu či chybném provedení zateplení. |
| |
|
| |
|
| Otázka: |
Je pravda, že zateplením se konstrukce příliš uzavře a nedýchá? |
| Odpověď: |
Tvrzení opět neplatí pro vnější zateplení, které v zimním období skutečně poněkud potlačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi ( více než 95 % výměny vzduchu však zajišťují spáry a technologická zařízení jako ventilátory a digestoře ). Vnitřní vrstvy konstrukce však nadále reagují na proměny vlhkosti vzduchu, pohlcují vlhkost a vysychají – konstrukce dýchá. |
| |
|
| |
|
| Otázka: |
Mohu jakkoliv a čímkoliv natřít starou fasádu? |
| Odpověď: |
Omítané objekty nelze bezhlavě natírat novými nátěry. Vždy je nutné brát zřetel na kvalitu původní – staré omítky, její stáří, stav, složení, historické a architektonické souvislosti i na celkový kontext místa ( mezi hladkými štukovými omítkami na lidových stavbách nelze např. použít hrubě strukturní nátěr ). |
| |
|
| |
|